Den otců

Opět se nám přiblížil den otců, který se slaví 19. června. Jak se s tím vypořádat?

Většina mužů je v dvojroli. Mají vlastního tátu a zároveň jsou otcem vlastním či nevlastním dětem.

Ženy jsou často také v dvojroli. Mají rovněž vlastního tátu a zároveň mají blízko či daleko otce svých dětí.

První role nás vyzývá k tomu, abychom se na chvíli zamysleli nad svým vztahem k vlastnímu otci. Najděte si 15 minut, posaďte se na chvíli do klidu nebo běžte na procházku a zabývejte se tím.

Jaký mám vztah s tátou, pokud žije? Jaké vzpomínky mám na tátu, pokud už nežije?
Je náš vztah pěkný nebo ho něco kazí? Je ten vztah živý? V každém živém vztahu se objevují pozitivní i negativní emoce. Které převažují? Nebo se raději navzájem vyhýbáme, abychom konflikty anebo nepříjemné vzpomínky odsunuli a nemuseli se jimi zabývat?
Nechte k sobě proudit emoce a vzpomínky. Neřešte je, jen je pozorujte. Až ten proud zeslábne a objeví se jiné myšlenky, vraťte se zpět k tématu.

Jsem s tím vztahem spokojený? Naplňuje mne myšlenka na tátu vděčností, láskou, respektem? Pokud ano, je to super. Teď už zbývá jen jít a tátovi poděkovat – za to co vám do života dal. I když už nežije, můžete to vyjádřit dopisem nebo myšlenkou.

Pokud s tím vztahem spokojení nejste – objevuje se tam hodně negativních emocí, nepříjemných vzpomínek – zklamání, vztek, smutek, strach nebo je to tak silné, že na to ani myslet nechcete, protože vám to nedělá fakt dobře? Tak je tu příležitost to změnit. Chce to jen vaše rozhodnutí.

Chci ten vztah zlepšit? Pokud ano, musíme na tom pracovat oba?

Dobrá zpráva je, že nemusíte. Stačí si v koučinku nebo terapii vyčistit staré emoční vzorce a vztah se zlepší sám. Je důležité si uvědomit, že otcovská figura hraje ve vaší hlubinné psychice důležitou roli a pokud si vztah s otcem nevyřešíte k vaší úplné spokojenosti, bude vás i nadále zatěžovat a blokovat v dosažení dlouhodobé spokojenosti.

Já mám mého tátu moc rád. Ale dříve tam byly i jiné, temnější pocity. Ty jsem si ale vyřešil, a teď v tom vztahu cítím vzájemnou spokojenost a oporu. Táta je pro mne inspirací, ve svých 83 letech je velmi vitální, pracovitý, jezdí na kole, udržuje si bystrou mysl. Donedávna mi ještě pomáhal se zpracováním dat ve firmě. Má krásný vztah k vnoučatům. Teď o víkendu oslavili s maminkou zlatou svatbu. Sešli jsme se tam všechny jejich děti, vnoučata i dvě pravnoučata. Jsem moc rád, že ho mám. Už se těším, jak mu v neděli zavolám a vyjádřím mu to.

A teď ta druhá role.

Pokud jste tátové, chci vám poděkovat za to, co děláte pro svoje děti. Vždyť už to, že to čtete, znamená, že se zajímáte hodně o vztahy se svými dětmi. A ony to potřebují a já jsem za to moc rád. Nedávno jsem byl na naší akci Velká divočina. Můžu vám říct, že to byl skvělý pohled. Tátové hráli s dětmi spoustu her, připravili pro ně cestu za pokladem, pomáhali jim zvládnout pobyt v cizím prostředí. Chodí do práce, starají se o rodiny. Zvládnou toho spoustu, když chtějí. Vy všichni, tátové, máte moje díky, za to co děláte pro svoje partnerky, pro svoje rodiny, pro svoje děti. Jsem smutný za to, kolik tátů se svým dětem nevěnuje a jsem vděčný za to, že existují projekty jako Patron Ligy otevřených mužů, které se snaží to napravit. Dávejte dalším mužům kolem sebe vědět, jak je důležité pro naše děti, aby jejich tátové jim byly k dispozici. Je to důležité. A ještě jednou vám děkuji za to, že vy svým dětem k dispozici jste. Naplňuje mne to láskou a pokorou.

Pokud jste maminky, chci vás poprosit, abyste u této příležitosti dali otci svých dětí najevo, že jste rády, že existuje. Někdy to může být náročné (my chlapi jsme někdy na zabití), ale vaše děti svého tátu potřebují a když on tam je a snaží se, je to k nezaplacení. A pokud s ním máte krásný vztah, tak to oslavte. Vyrazte s dětmi na výlet, na oběd nebo na večeři. Vyrazte tam, kde to má partner rád. Dejte mu prostor, ať vám i dětem povídá o svém životě, o svých rodičích, o svých koníčcích. O tom co ho trápí, o tom co by potřeboval. Jen naslouchejte a buďte tam. A pak, bude-li to vhodné, mu poděkujte. Za to, co dělá a jaký je. My muži to potřebujeme, i když se někdy tváříme jako hrdinové. Jsme taky jenom lidi