Dobrodružný výlet 18.5.2019

Sešli jsme se v 14.00 na náměstí v Mnichovicích. Bylo nás asi 10 s jedním psem. Bylo docela teplo, tak jsme se vydali podél Struhařovského potoka do Kolodějů. Nebyl to úplně dobrý nápad, kolem potoka už to bylo totálně zarostlé trávou, kopřivami a keři. Když jsme tu šli kdysi v únoru, bylo to mnohem zajímavější. Několikrát jsme proto museli potok překonávat. Při jednom přeskakování Matěj zaškobrtl a spadnul do potoka jak dlouhý tak široký. Ani nekecl, byl statečný. Tak jsme přešli na cestu, sundal si oblečení, půjčili jsme mu ponožky a triko, boty měl sice mokré, ale jít v nich mohl. Naštěstí bylo tak teplo, že mu postupně uschly. Mokré oblečení si přivázal nahoru na batoh, aby mohlo schnout a skutečně mu do konce výpravy uschlo.

Pokračovali jsme na Klokočnou volným tempem. Původní nápad jít až do Struhařova vzal postupně za své, dali jsme přednost spontánní zábavě před honěním se za cílem. Nejvíc to děti bavily v poli, akorát dva borci z toho dostali pěknou alergii. Úžasná byla Milada, ta nebyla vidět ani podle vlnících se klasů. V Klokočné se děti zabavily hrami a odpočinkem u nádrže. Pak jsem zvolili jako náhradní cíl Menčice, ale cestou ještě před vysílačem na Klokočné jsme objevili zbytky cihel a jali jsme se malovat na chodníky. Malba a následné čištění nám zabralo tolik času, že jsme se nakonec rozhodli vrátit přes Klokočnou.

Cestou zpátky jsme se ještě zdrželi v Kolodějích. Kluci skákali přes potok jako pominutí, ale to už jsem neřešil, protože i kdyby tam spadli, za chvíli budou doma. Utahaní, ale šťastní jsme dorazili na náměstí v Mnichovicích přesně v 19.0.