V sobotu 24.března jsme podnikli s dětmi z našich outdoorových kroužků další víkendovou výpravu. Vydali jsme se za pramenitou vodou ke studánce Bartošky II u Velkých Popovic.
První zastávka na sebe nenechala dlouho čekat. Sice s hlavním tématem – voda – úplně nesouvisela, ale byla dobrou příležitostí naučit se něco nového. U krmelce nedaleko startu naší výpravy jsme narazili na uhynulou srnu a děti měly možnost zažít na vlastní kůži, jak se v takové situaci postupuje.
Po té co jsme poučili všechny, že se na uhynulá zvířata nesmí sahat a je třeba informovat místní myslivecké sdružení, vydali jsme se směrem k vytyčenému cíli. Nikdo z nás neznal přesnou trasu ke studánce a tak jsme k hledání cíle zvolili kombinaci intuice a technologie. Na křižovatkách děti intuitivně volily směr, po té jsme jej porovnávali s mapou a úspěšně postupovali k cíli. Pro finální hledání jsme zvolili techniku „rojnice“. Ta se však ukázala zbytečná. Během popisu této techniky totiž jeden ze členů výpravy náhle zvolal: “Mám jí!“ a pátrání bylo u konce.
Pořekadlo „Březen, za kamna vlezem.“ se ukázalo opodstatněné a tak jsme si rozdělali oheň, který se stal středem zájmu pro mnohé účastníky výpravy. Využili jsme jak příležitosti zopakovat si zásady a pravidla při rozdělávání ohně, tak možnosti připravit si teplý pokrm.
U studánky jsme nakonec setrvali po zbytek výpravy. Čistili jsme koryto odtoku. Hráli jsme oblíbené hry a pověděli si pár zajímavostí o vodě, mimo jiné i o tom, jak vědci, objevili, že má voda paměť. Děti pak zkoumaly, k čemu by se to dalo využít. Zajímavý nápad byl, uložit do paměti vody matematický příklad, naprogramovanou vodu vypít a směle se vydat na písemku.
Jaké další báječné nápady se objevují na našich výpravách se dozvíme již 21.dubna, tentokrát s Danielou a Petrem.