Už rok sedí naše děti primárně u počítače při online výuce. Část z nich si přitom vesele paří počítačové hry Je to v pořádku? Vede mě to k myšlence, proč regulovat dětem hraní s počítačem, mobilem či tabletem. A také jak to zařídit, aby s tím rodiče neměli moc starostí. (v dalším textu budu používat slovo počítač, ale mám na mysli jakékoliv zařízení k digitální zábavě)
Připravil jsem Vám jednoduchý návod:
Co s tím a proč?
Zásadní je regulace, jinak se vám děti noří více a více do digitálního světa a budují si silnou závislost. Při trávení času v aplikacích (holky většinou sociální sítě, kluci hry) dochází ke změnám v nervovém systému, a to i na úrovni produkce hormonů. Dá se s nadsázkou říci, že si tu vychováváme nový živočišný druh. Vnímám to jako velké nebezpečí do budoucna. Tento typ závislosti totiž není nebezpečný přímo, neboť se podobá asi nejvíce workoholismu, který naše výkonnostně zaměřená společnost oceňuje. V pracovním světě jsou požadovány digitální kompetence a digitální zábava je částečně rozvíjí.
Do jisté míry se naše děti při hraní na počítači učí digitálním dovednostem. Problém vidím v poměru učení a zábavy. I já jsem strávil spoustu času hraním her, což mohu zpětně označit za téměř zbytečnou zábavu – stovky hodin strávených hraním her byly fajn, ale reálný život mi protékal mezi prsty.
Je tu i ještě jeden ne úplně známý faktor, který digitální závislosti přímo posiluje. Tvůrci her využívají nejnovějších poznatků z neurověd, aby hry byly návykovějšími a konzumace digitální zábavy přináší tak prodejcům hory peněz. Víc asi vysvětlovat nemusím.
Jak tedy postupovat při regulaci? Vysvětlím to ze dvou aspektů:
Nutno dodat, že tím to nekončí. Sleduji, čím tráví dítě čas a dávám to do kontextu s domácími/školními povinnostmi a náladou. Podle toho obnovuji debatu a docházíme k nové dohodě. Například jsem u syna začal na dvou hodinách hraní denně, ale vzhledem k jeho školním výsledkům jsem to omezil aktuálně na půl hodiny. Že se Vám to zdá málo? Výsledek – častěji chodí ven se psem, ochotněji jezdí na tréninky, nacházím ho s knihou v ruce. Je živější, má lepší barvu v tváři, víc se zajímá o to, co se děje kolem něj. Tak si říkám: ”Sláva, došli jsme k souladu.”