Přím. tábor NERF 2019

Letošní NERF příměstský tábor byl fantastický. Přihlásilo se kolem 40 kluků, které jsme rozdělili do skupin mladší (6-8 let) a starší (převážně 10-12 let). Se staršími jsem vyrazil já a Štěpán. Zakotvili jsme v lese a vyrobili přístřešek – kluci porazili a očistili soušku, přes ni jsme pak přehodili a přivázali plachtu. Přístřešek jsme pak využili v pátek, kdy dopoledne pršelo, my byli v suchu a bylo nám hej.

Rozdělili jsme kluky do týmu po 4-5 a každý den měl jeden tým službu – nosit společný materiál a proviant a pomáhat vedoucím. Aby si kluci vyzkoušeli velení, kapitánství v týmu se střídalo cca po 2 hodinách. Každý si tak mohl vyzkoušet, jaké je to velet ostatním a jaké to je, když někdo v týmu neposlouchá. Takovýhle zážitek pomůže klukům v rozvoji spolupráce daleko více než teorie. Někomu se v roli kapitána dařilo více a někomu méně. Mohli se tak navzájem inspirovat, jaká komunikace a vedení přispívá k výsledku a dobré pohodě.

Po počátečním seznámení jsme se brzy pustili do nácviku základní technik. Začali jsme jednoduchým soubojem, při kterém jsme trénovali fair-play, odvahu, přesnost, obratnost.

Poté jsme konečně rozjeli větší hry – team deathmatch, bitva o vlajku, bitva ve dvojicích – to vše jsme ještě stihli v pondělí. Video zde. Kluci neběhali jako blázni, ale hráli s větší rozvahou. (v roce 2018 jsme měli skupinu hodně aktivní, která první dva dny hodně běhala a ve čtvrtek se pak skoro celé dopoledne jen povalovali, jak byli unavení).

V úterý jsme část dne strávili budováním nosítek na proviant, což se sice protáhlo na dvě hodiny ale tým pod vedením Honzy Hrubeše to nakonec zvládl téměř bez pomoci vedoucích. To je velký úspěch, protože to byl první tábor, kde to kluci dokázali sami. Video zde.

S ostatními jsme zatím hráli hru na pašeráky, která se ukázala velmi úspěšná. Simulace hraničního přechodu a prohlídky cestujících se ukázaly jako výborná situace pro trénink ostražitosti a opatrnosti. Hra nicméně často končila zastřelením nevinného občana, což znamenalo prohru pohraničníků.  Kluci si začali pomalu uvědomovat, že práce bezpečnostních složek není jen o bezhlavém střílení a běhání, ale že je tam řada dalších aspektů, které je nutné brát v úvahu pro dosažení vítězství.

Další dny jsme pokračovali v hrách, někdy se složitějšími pravidly a někdy naprosto jednoduchými, jen tak pro vyblbnutí. Za zmínku stojí bitva o vodu, která se konala na prosluněné pasece. Všichni dali do hry svoji lahve s vodou, o které se pak bojovalo. Běháním na sluníčku brzy nastala žízeň, a když měl někdo svoji lahev u soupeře a nemohl se tedy napít, uvědomil, si jak je voda důležitá. Doufám jen, že taková situace nikdy v budoucnu doopravdy nenastane – že bychom museli bojovat o vodu. Video je zde 

V pátek dopoledne pršelo a tak se ukázal přístřešek jako velmi užitečný. Mohli jsme teoreticky jet do sokolovny v Tehovci, ale podle předpovědi to mělo být krátký neintenzivní déšť, a tak jsme se rozhodli zůstat venku, což pár rodičů kvitovalo s nadšením, že kluci aspoň něco zažijí. Kluci už tolik nadšení nebyli, ale když si vyzkoušeli sezení pod přístřeškem a byli v suchu, situace se uklidnila. Udělali jsme si přednášku o vývoji střelných zbraní a poté jsme stříleli z winchestrovky (vzduchovka) a CZ75 (airsoft). To se klukům moc líbilo. Po obědě jsme dali delší odpolední klid, který si kluci vyžádali, protože už byli opravdu unavení. Pak jsme další drobnější aktivity jako například ochranka premiéra a byl čas končit. Na závěr jsme rozdali odměny a udělali kruhové sezení, ve kterém jsme se zaměřili na reflexi programu i průběhu tábora. Všem se tábor moc líbil a rádi se zúčastní znovu.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů